Autor: Ing. Tereza Kácalová
Výchozí studie
Isaakidis, A., Maghariki, J. E., Carvalho-Barros, S., Gomes, A. M., & Correia, M. (2023). Is There More to Olive Oil than Healthy Lipids? Nutrients, 15(16), 3625. https://doi.org/10.3390/nu15163625
Abstrakt
Středomořská strava, jejíž hlavní charakteristikou jsou olivy a konzumace olivového oleje, je považována za jednu z nejzdravějších. Potenciální zdravotní přínos olivového oleje je mnoho let podrobně zkoumán. Tento článek přináší výběr z nejnovějších klinických poznatků, které dokládají pozitivní vliv olivového oleje na lidské zdraví. Mezi hlavní přínosy olivového oleje patří antioxidační a protizánětlivé účinky, prevence obezity, cukrovky, kardiovaskulárních a neurodegenerativních onemocnění. Tyto přínosy jsou přisuzovány složení olivového oleje, a to jeho vysokému obsahu mononenasycených mastných kyselin (MUFA, zejména kyseliny olejové) a minoritním sloučeninám jako jsou polyfenoly (oleuropein a hydroxytyrosol). Potenciál olivového oleje je přispívat ke zdraví, prevenci a léčbě různých neinfekčních onemocnění, a to v důsledku synergického působení komplexních složek olivového oleje. Cílem tohoto přehledu je shrnout nejnovější klinické poznatky provedené v posledních letech týkající se prospěšnosti účinků konzumace olivového oleje na lidské zdraví. A jak se níže dočtete, je jich mnoho.
Úvod do problematiky, hlavní část a metodika
Pokud jde o nutriční profil, hlavními složkami olivového oleje jsou mastné kyseliny (98-99 %), převažují mononenasycené mastné kyseliny (MUFA); (55,3–86,5 %; kyselina olejová a palmitoolejová), následují polynenasycené mastné kyseliny (PUFA); (3,5–21 %; kyselina linolová a linolenová) a nasycené mastné kyseliny (3,5–21 %). Vedlejší složky tvořící 1 až 2 % zahrnují steroly, terpenoidy a alifatické alkoholy, pigmenty, skvalen, tokoferoly (vitamin E) a polyfenolické sloučeniny, které jsou velmi významné (Capurso et al., 2018). Hydroxytyrosol a jeho deriváty vystupují jako hlavní fenolické sloučeniny v panenském olivovém oleji a jsou spojené s pozitivním vlivem na zdraví. Dostupné důkazy o olivovém oleji a jeho příznivých zdravotních dopadech souvisí s jeho specifickým složením a konzumací v kontextu středomořské stravy (MedDiet). Spotřeba olivového oleje se obvykle pohybuje v rozmezí 25 až 50 ml (přibližně dvě lžíce) denně (Reboredo-Rodríguez et al., 2018). Středomořská strava představuje soubor tradičních postupů a znalostí a může být považována za způsob života, nikoliv pouze za výběr potravin. Z tohoto důvodu UNESCO v roce 2013 zapsalo MedDiet jako nehmotné dědictví lidstva.
Materiál a metodika
Bibliografická rešerše umožnila získat 535 článků z databáze PubMed (227) a z databáze Scopus (308). Tento počet zahrnoval publikované klinické studie. Mezi vylučovací kritéria patřily: články napsané v jiném než anglickém jazyce; těhotné ženy nebo dětští účastníci; studie využívající olivový olej jako placebo; studie in vivo na zvířatech a in vitro; studie, ve kterých byl olivový olej použit jako látka s dermatologickými zdravotními účinky; studie, které nepoužívají olivový olej v jedlých formách nebo jej podávají jinými formami než požitím. Vybrané články (celkem 106) byly rozděleny do skupin na základě účinků na zdraví.
Výsledky
1.Účinky olivového oleje na onemocnění metabolismu
Kombinovaný účinek MUFA a polyfenolických složek může pozitivně přispívat k řízení metabolismu lipidů, zvýhodňovat jejich metabolismus a napomáhat k jejich správnému fungování. Také přispívá ke kontrole glykémie a zajišťuje dobrou protizánětlivou aktivitu. Ve studii (Patti et al., 2020) byl podáván extra panenský olivový olej s vysokým obsahem oleokanthalu (32 ml/den) po dobu 2 měsíců osobám s metabolickým syndromem a jaterní steatózou. Požívání extra panenského olivového oleje obohaceného o oleokanthal snížilo tělesnou hmotnost, obvod pasu, index tělesné hmotnosti (BMI), zánětlivé cytokiny a jaterní steatózu. Osoby, které dodržovaly středomořskou dietu s extra panenským olivovým olejem nebo ořechy, vykazovaly mírné zlepšení tělesné hmotnosti a menší nárůst obvodu pasu ve srovnání s kontrolní dietou. Skutečnost, že MedDiet s vysokým obsahem tuků nemá vliv na tělesnou hmotnost a obvod pasu, je zřejmá. To podporuje myšlenku, že prospěšné rostlinné tuky by se neměly snižovat za účelem regulace tělesné hmotnosti (Estruch et al., 2019).
Bozzetto et al. (2019) ve své studii zkoumali, zda extra panenský olivový olej ovlivňuje glykemii a lipidové profily u pacientů s poruchou glykemie nalačno a zjistili, že jídlo obsahující 10 ml extra panenského olivového oleje bylo spojeno se snížením hladiny glukózy a lipidů v krvi. Ukázalo se, že glykemie byla nižší po jídle s extra panenským olivovým olejem než po másle nebo po jídle s nízkým obsahem tuku. Extra panenský olivový olej také významně zvýšil vyprazdňování žaludku.
Jedním z nejdůležitějších cílů v oblasti výživy je možnost zabránit vzniku chronických onemocnění, jako je cukrovka. Ačkoliv se o tom již dříve hovořilo, studie Santos-Lozano et al. (2019) odhalila potenciální vliv pravidelného příjmu olivového oleje na řízení glykemie, respektive účinek potravin fortifikovaných olivovým olejem. Výsledky studie prokázaly, že pravidelná konzumace kyseliny oleanolové obohacené o kyselinu olejovou podstatně snížila riziko vzniku diabetu 2. stupně u osob s prediabetem (neboli poruchou glukózové homeostázy; jde o období předcházející manifestaci diabetu).
Ve studii Basterra-Gortari et al. (2019) bylo prokázáno, že středomořská strava doplněná o extra panenský olivový olej (1 l/týden) může u jedinců s diabetem 2. stupně oddálit nasazení léků na snížení glykemie.
Skupina s vysokým příjmem bílkovin nabrala vyšší množství beztukové tělesné hmoty (+2,1 kg) než druhá skupina (+0,6 kg). Navzdory zvýšenému příjmu energie zároveň přišla skupina s vysokým příjem bílkovin o větší množství tukové hmoty (-1,1 kg) než skupina s nízkým příjmem (-0,8 kg). Oběma skupinám se podařilo výrazně zvýšit maximální výkon pro jedno opakování na dřep i mrtvý tah a mezi skupinami nebyl nalezen významný rozdíl.
2. Vliv olivového oleje na kardiovaskulární onemocnění
Souvislost mezi příjmem olivového oleje a rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění byla zjištěna ve studii, která analyzovala muže a ženy z USA (celkem 92 978) dobu 24 let. Ukázala, že náhrada margarínu, másla, majonézy a mléčného tuku vyšší spotřebou olivového oleje (>7 ml/den nebo >0,5 polévkové lžíce/den) vedla ke snížení rizika koronárních srdečních onemocnění a onemocnění srdce (Guasch-Ferré et al., 2020).
Další studie naznačují, že olivový olej může mít protizánětlivé účinky. U pacientů s kardiovaskulárními rizikovými faktory (jako je hypertenze, dyslipidemie nebo diabetes) byla konzumace olivového oleje účinnější při snižování hladiny zánětlivého cytokinu (IL-6) ve srovnání s řepkovým olejem (Khandouzi et al., 2020).
Studie také ukázaly, že olivový olej může být prospěšný při snižování zvýšeného krevního tlaku. Pravidelná konzumace extra panenského olivového oleje bohatého na polyfenolické sloučeniny (366 mg/kg) u zdravé populace vedla ke snížení krevního tlaku a udržení jeho hodnoty v porovnání s hodnotami před experimentem (Martín-Peláez et al., 2017).
Dále bylo prokázáno, že dodržování středomořské stravy obohacené o panenský olivový olej mění částice LDL cholesterolu na méně aterogenní a zlepšuje některé funkce HDL (metabolismus cholesterolu, antioxidační/protizánětlivé vlastnosti a vazodilatační schopnost) u jedinců s vysokým rizikem poškození cév. Účastníci studie byli rozděleni na dvě skupiny: středomořská strava (35 % tuků, 22 % MUFA, <50 % sacharidů) a nízkotučná strava (28 % tuků, 12 % MUFA, >55 % sacharidů). Příjem středomořské stravy bohaté na extra panenský olivový olej byl spojen se zpomalením aterosklerózy. Na rozdíl od nízkotučné diety středomořská strava snížila maximální výšku plaku v karotické tepně, zatímco po konzumaci nízkotučné diety nebyly pozorovány žádné změny, což potvrzuje výhody středomořské stravy z hlediska prevence (Hernáez et al., 2017).
3. Olivový olej jako zdroj antioxidantů
Mnoho chronických onemocnění vzniká důsledkem oxidačního stresu a zánětu vyvolaného zvýšeným oxidačním stresem. Mnohé studie zdůrazňují ochrannou roli olivového oleje a jeho antioxidačního i protizánětlivého účinku. Tyto benefity úzce souvisí s obsahem polyfenolických sloučenin. Extra panenský olivový olej je jejich bohatým zdrojem. Se zaměřením na vliv polyfenolických látek byla provedena studie, ve které účastníci konzumovali 60 ml extra panenského olivového oleje s vysokým obsahem polyfenolů za den nebo olivový olej s nízkým obsahem polyfenolů po dobu tří týdnů. Ačkoliv výsledky nepotvrdily významné rozdíly mezi oběma skupinami, příjem olivového oleje s vysokým obsahem polyfenolů (320 mg/kg) se ukázal jako antioxidační a protizánětlivý. Účinky olivového oleje se více projevily u jedinců s vysokým rizikem kardiovaskulárních a metabolických onemocnění (Sarapis et al., 2022).
4. Účinky olivového oleje na duševní zdraví a neurodegenerativní onemocnění
Farmakologické a psychologické léčebné postupy jsou běžné strategie používané k léčbě a prevenci rizika duševních a neurodegenerativních onemocnění. Uplatňují se i další intervence založené na změně životního stylu, jako je dieta, fyzická aomezení alkoholu. Strava je důležitým modifikovatelným faktorem. Několik studií zkoumalo úlohu olivového oleje na kognitivní výkonnost a duševní zdraví. Naznačují, že olivový olej může mít neuroprotektivní účinek. Mazza et al. (2018) ve své jednoleté studii prokázal, že zařazení nízké dávky (20–30 g/den) extra panenského olivového oleje vedlo k vysokému zlepšení stavu kognitivních funkcí u starších osob (ve věku ≥65 let). Změna druhu a kvality rostlinných olejů hraje významnou roli, a to více než jeho množství. Jako nejkvalitnější zmiňuje extra panenský olivový olej (280 mg/kg polyfenolických látek; <0,8% kyselost). Extra panenský olivový olej podávaný samostatně nebo v kombinaci s vyváženou stravou vedl také k významnému snížení příznaků úzkosti a deprese.
5. Účinky olivového oleje na střevní mikroflóru
Střevní mikroflóra je klíčovým faktorem při řízení metabolických procesů a podílí se na regulaci hostitelské imunity. Modifikace složení střevní mikrobioty je spojena se zvýšeným rizikem metabolických a imunitních poruch. V průběhu studie (Martín-Peláez et al., 2017) bylo zjištěno, že požití panenského olivového oleje (30 ml/den) obohacené o směs polyfenolických látek z tymiánu, snížilo hladinu cholesterolu v krvi a zvýšil se počet bifidobakterií. Specifická stimulace růstu bifidobakterií v lidském střevě poprvé naznačila potenciální prebiotickou aktivitu.
6. Další účinky olivového oleje na zdraví
Kromě hlavních cílových přínosů prokázal omezený počet studií další přínosy olivového oleje na zdraví, zejména na zdraví kostí, respirační onemocnění nebo bolest kyčlí. Bylo prokázáno, že konzumace olivového oleje je účinná při snižování úbytku kostní hmoty a osteoporózy. Studie prokázaly, že vyšší příjem olivového oleje (>18,32 g/den) zvýšil objemovou hustotu kostí (Roncero-Martín et al., 2018).
Závěrem lze říci, že příjem olivového oleje jako součásti středomořské stravy hraje v lidském organismu zásadní roli, zlepšuje zdraví a snižuje riziko některých onemocnění. Tyto účinky lze přičíst synergickému působení polyfenolových sloučenin s vysokým obsahem kyseliny olejové. Ačkoliv je zapotřebí dalšího výzkumu, hromadící se klinické důkazy podporují konzumaci extra panenského olivového oleje jako vyváženého prvku stravy, který pozitivně přispívá ke zlepšení kvality života, prevenci a léčbě řady onemocnění.
Diskuze autora
Výzkum potvrzuje význam středomořské stravy jako vynikajícího modelu zdravého stravování, jehož dominantou je olivový olej. Jak bylo zmíněno, středomořská strava není jen způsob stravování, ale i životní styl. Působí zde synergicky řada faktorů, ať už jde o zastoupení jednotlivých složek potravy, čerstvost surovin nebo jejich úprava. Středomořská strava je generacemi prověřená a může nám být inspirací při vylepšování našeho jídelníčku a zdraví. Navzdory rostoucímu počtu důkazů podporujících zdravotní přínos olivového oleje byly v některých případech zaznamenány neprůkazné nebo protichůdné účinky. Taková pozorování lze přičíst rozdílům v designu studií, velikosti vzorků, charakteristikám účastníků nebo typům olivového oleje a jejich dávek. Typ oleje je klíčový nejen pro dosažení zdravotních benefitů, ale také pro jeho chuť a vůni. Proto bychom měli při výběru olivového oleje sázet na kvalitní extra panenské olivové oleje s nízkou aciditou a nejlépe z rané sklizně. Tyto oleje mají lehce štiplavou chuť, která je způsobena právě zdraví prospěšnými polyfenoly. Vzhledem k tomu, že polyfenoly byly vyzdviženy jako jedny z nejúčinnějších bioaktivních sloučenin olivového oleje, strategií pro jejich zvýšení může být šlechtění odrůd se zaměřením na zlepšení funkčních vlastností olivových olejů (Sánchez et al., 2023). Řada pozitivních účinků olivového oleje na lidské zdraví stále čeká na objasnění. Je potřeba objasnit přesné mechanismy, které se na těchto procesech podílejí. Další studie nám pomohou objasnit a porozumět molekulárním mechanismům a vztahům mezi jednotlivými látkami a jejich účinky. Také je potřeba definovat účinné dávky u lidí a odhalit nové terapeutické možnosti.
Zdroje
Basterra-Gortari, F.J., Ruiz-Canela, M., Martínez-González, M.A., Babio, N., Sorlí, J.V., Fito, M., Ros, E., Gómez-Gracia, E., Fiol, M., & Lapetra, J.(2019). Effects of a Mediterranean Eating Plan on the Need for Glucose-Lowering Medications in Participants with Type 2 Diabetes: A Subgroup Analysis of the PREDIMED Trial. Diabetes Care, 42, 1390–1397.
Bozzetto, L., Alderisio, A., Clemente, G., Giorgini, M., Barone, F., Griffo, E., Costabile, G., Vetrani, C., Cipriano, P., & Giacco, A. (2019). Gastrointestinal Effects of Extra-Virgin Olive Oil Associated with Lower Postprandial Glycemia in Type 1 Diabetes. Clin. Nutr., 38, 2645–2651.
Capurso, A., Crepaldi, G., & Capurso, C. (2018). Benefits of the Mediterranean Diet in the Elderly Patient. Springer International Publishing.
Del Ben, M., Nocella, C., Loffredo, L., Bartimoccia, S., Cammisotto, V., Mancinella, M., Angelico, F., Valenti, V., Cavarretta, E., & Carnevale, R. (2020). Oleuropein-Enriched Chocolate by Extra Virgin Olive Oil Blunts Hyperglycaemia in Diabetic Patients: Results from a One-Time 2-Hour Post-Prandial Cross over Study. Clin. Nutr., 39, 2187–2191.
Estruch, R., Martínez-González, M.A., Corella, D., Salas-Salvadó, J., Fitó, M., Chiva-Blanch, G., Fiol, M., Gómez-Gracia, E., Arós, F., Lapetra, J., Serra-Majem, L., Pintó, X., Buil-Cosiales, P., Sorlí, J., Muñoz, M., Basora-Gallisá, J., Lamuela-Raventós, R., Serra-Mir, M., & Ros, E. (2019). Effect of a high-fat Mediterranean diet on bodyweight and waist circumference: a prespecified secondary outcomes analysis of the PREDIMED randomised controlled trial. Lancet Diabetes Endocrinol, 7(5), e6-e17.
Guasch-Ferré, M., Liu, G., Li, Y.; Sampson, L., Manson, J.E., Salas-Salvadó, J., Martínez-González, M.A., Stampfer, M.J., Willett, W.C., & Sun, Q. (2020). Olive Oil Consumption and Cardiovascular Risk in U.S. Adults. J. Am. Coll. Cardiol., 75, 1729–1739.
Hernáez, Á., Castañer, O., Goday, A., Ros, E.; Pintó, X., Estruch, R., Salas-Salvadó, J., Corella, D., Arós, F., & Serra-Majem, L. (2017). The Mediterranean Diet Decreases LDL Atherogenicity in High Cardiovascular Risk Individuals: A Randomized Controlled Trial.Mol. Nutr. Food Res., 61, 1601015.
Khandouzi, N., Zahedmehr, A., & Nasrollahzadeh, J. (2020). Effects of Canola or Olive Oil on Plasma Lipids, Lipoprotein-Associated Phospholipase A2 and Inflammatory Cytokines in Patients Referred for Coronary Angiography. Lipids Health Dis., 19, 183.
Martín-Peláez, S., Mosele, J.I., Pizarro, N., Farràs, M., de la Torre, R.; Subirana, I., Pérez-Cano, F.J., Castañer, O., Solà, R., Fernandez-Castillejo, S. (2017). Effect of Virgin Olive Oil and Thyme Phenolic Compounds on Blood Lipid Profile: Implications of Human Gut Microbiota. Eur. J. Nutr., 56, 119–131.
Mazza, E., Fava, A., Ferro, Y., Rotundo, S., Romeo, S., Bosco, D., Pujia, A., & Montalcini, T. (2018). Effect of the Replacement of Dietary Vegetable Oils with a Low Dose of Extravirgin Olive Oil in the Mediterranean Diet on Cognitive Functions in the Elderly. J. Transl. Med., 16(10).
Patti, A.M., Carruba, G., Cicero, A., Banach, M., Nikolic, D., Giglio, R., Terranova, A., Soresi, M., Giannitrapani, L., Montalto, G., Stoian, A., Banerjee, Y., Rizvi, A., Toth, P., & Rizzo. M. (2020). Daily Use of Extra Virgin Olive Oil with High Oleocanthal Concentration Reduced Body Weight, Waist Circumference, Alanine Transaminase, Inflammatory Cytokines and Hepatic Steatosis in Subjects with the Metabolic Syndrome: A 2-Month Intervention Study. Metabolites, 10(10), 392.
Reboredo-Rodríguez, P., Varela-López, A., Forbes-Hernández, T. Y., Gasparrini, M., Afrin, S., Cianciosi, D., & Zhang, J. (2018). Phenolic Compounds Isolated from Olive Oil as Nutraceutical Tools for the Prevention and Management of Cancer and Cardiovascular Diseases. International Journal of Molecular Sciences, 19(8), 2305. http://dx.doi.org/10.3390/ijms19082305
Roncero-Martín, R., Aliaga Vera, I.; Moreno-Corral, L., Moran, J., Lavado-Garcia, J., Pedrera-Zamorano, J., Pedrera-Canal, M. (2018). Olive Oil Consumption and Bone Microarchitecture in Spanish Women. Nutrients, 10(968).
Sánchez, R., Arroyo, L., Luaces, P., Sanz, C., & Pérez, A.G. (2023). Olive Polyphenol Oxidase Gene Family. Int. J. Mol. Sci., 24, 3233.
Santos-Lozano, J.M., Rada, M., Lapetra, J., Guinda, Á., Jiménez-Rodríguez, M.C., Cayuela, J.A., Ángel-Lugo, A., Vilches-Arenas, Á., Gómez-Martín, A.M., & Ortega-Calvo, M. (2019). Prevention of Type 2 Diabetes in Prediabetic Patients by Using Functional Olive Oil Enriched in Oleanolic Acid: The PREDIABOLE Study, a Randomized Controlled Trial. Diabetes Obes. Metab., 21, 2526–2534. https://doi.org/10.1111/dom.13838
Sarapis, K., George, E.S., Marx, W., Mayr, H.L., Willcox, J., Esmaili, T., Powell, K.L., Folasire, O.S., Lohning, A.E., & Garg, M. (2022). Extra Virgin Olive Oil High in Polyphenols Improves Antioxidant Status in Adults: A Double-Blind, Randomized, Controlled, Cross-over Study (OLIVAUS). Eur. J. Nutr., 61, 1073–1086.